Není doktor jako doktor

Na podzim měl můj pejsek záchvat, nevěděly jsme jaký. Celou noc chrčel a ráno se nemohl postavit na nohy, ani jít ven se vyčůrat. Protože jsem na invalidním vozíku, musela jsem si ho naložit na klín, vyvést ho ven, tam ho postavit do trávy… Vyzkoušela jsem na něm reiki, mám druhý stupeň. Reagoval hezky, vždy se mu zklidnilo dýchání a po skončení mi pokaždé dal pusinku na ruku. Tak jsem ho během dne přeléčila několikrát, až jsem získala jistotu, že cestu na veterinu vůbec vydrží. Naložila ho na klín na vozík a odvezla.

Paní doktorka ho ani nevyšetřila, a po zjištění, že je to potomek jezevčíka, mu sáhla na krk, řekla nám, že je to krční páteř a se slovy: „rentgen mu dělat nebudu, přece nebudete vrážet peníze do starého psa“. (pejsek je malý voříšek a je mu 9 let), jme byli posláni domů. Byla jsem z jejího jednání v takovém šoku, že jsem nebyla schopna slova.

Zjišťovala jsem po známých jinou veterinu, pejska jsem i nadále přeléčovala pomocí reiki  a sehnala pána, který nás zavezl do veterinární nemocnice. Je to sice daleko a jsou tam schody,  můj dobrý známý mě tam ale i s pejskem vynesl.

Pán doktor ho důkladně vyšetřil, zjistil, že má slabé srdíčko, vysokou horečku a nějakou infekci. Hned mu dal dvě injekce, za 24 hodin další, za 48 další a pak léky na srdce. Vůbec si nemyslel, že pejsek je na léčbu starý. A o peníze nešlo, tady, v nemocnici jsem za kompletní vyšetření i s injekcemi zaplatila polovinu toho, co po mě chtěla paní doktorka, která mu jen  řekla, že je na léčbu starý.

Dnes, je to už dva roky,  chodíme s pejskem na pravidelné kontroly a pro léky na srdíčko. I tak ho tam pokaždé důkladně vyšetří (a ani to tak moc nestojí) a já si vždy vzpomenu na paní „doktorku“, která aniž by ho vyšetřila, ho odepsala a ještě nám to tak necitelně sdělila.

Prostě není doktor, jako doktor a někdy není od věci zeptat se na názor i jiného odborníka.